Kennycodův foto blog z toulek přírodou

Krásné vánoční svátky a všechno nejlepší a hodně zdraví do nového roku 2010 přeje Kennycode.

Při mém pozorování vodního světa v předchozích příspěvcích, jsem nezachytil jen hmyz žijící ve vodě, ale také hmyz, který je mistrem v letu a králem vzdušného prostoru. V různých intervalech přilétala k jezírku krásná samička šídla modrého, která si mně, při jednom náletu, spletla s přírodninami u jezírka a sedla mi na rameno a pak i na hlavu.

Posledním zaznamenaným zástupcem života v jezírku byl také potápník. Jedná se ale o podstatně menší druh, než v předchozím případě. V jezírku se nacházel v hojnějším počtu, a to jak samečci tak samičky.

Bezpochyby největším živočichem, kterého jsem v jezírku objevil, byl potápník vroubený. V jezírku byli dva jedinci. Samička, která se od samečka liší svými rýhovanými krovkami, a sameček, který má krovky hladké. Zachytit potápníka na fotografii, byl téměř nadlidský výkon. Potápník vždy vyplaval na hladinu a během vteřiny byl pryč. Po delší době strávené u vody, se ale zadařilo a potápníka jsem zachytil. Sameček potápníka na hladině, při nabírání vzduchu Potápník pod vodou na dně jezírka

Minulý víkend sem měl možnost strávit pěkný víkend v Rychlebských horách. V místě našeho pobytu bylo malé jezírko, které skýtalo velké množství živočichů. O ty, které jsem zachytil se s vámi teď podělím. Největším zástupcem vodní říše byly znakoplavky. Ty jsou známé tím, že ve vodě plavou naznak a jsou velmi dravé. Což jsem si i potvrdil, když jsem je kdysi choval v akváriu. Při nedostatku potravy nebyl problém, aby začaly pojídat své příbuzné. Ve zkoumaném jezírku se pohybovaly i pářící se páry. Znakoplavka s kořistí

Při nedělní procházce jsem nenarazil jen na pavouka z předchozího příspěvku, ale i na další zástupce našeho hmyzu. Všude kolem polní cesty rostly kopřivy, které byly obsypané housenkami. Tipoval jsem je na housenky babočky kopřivové, které se právě živý touto rostlinou. Ale jak jsem později zjistil, jsou trošku odlišné. Hostinu na kopřivě můžete vidět na fotografii.

Při nedělní procházce se mně podařilo vyfotografovat nádherný kousek. Zahlédl jsem menšího pavouka s malými kuličkami na zádech, jak běží po polní cestě. Při detailnějším pohledu jsem zjistil, že je to pavoučí samička, která si nosí na zádech svá čerstvě vylíhlá mláďata. Myslím, že se jedná o slíďáka mokřadního, který je známý tím, že samička nosí pod svým abdomenem kokon s vajíčky mladých pavouků. Ty pak po vylíhnutí nosí z vrchní části abdomenu, právě tak jak můžeme vidět na fotografiích.

Kamarád při návratu z pláže objevil na sluníčkem rozpálené chorvatské silnici menší, krásně zelenkavou kudlanku. Nevím zda se jedná o jediný u nás žijící druh, kudlanku nábožnou, nebo jde o jiný druh. Vzhledem k některým rozdílům se spíše přikláním k druhé variantě. Nicméně je to další z krásných úlovků, které nám poskytla pestrá chorvatská příroda. Jako vždy, pokud by se našel odborník, který ji dokáže blíže specifikovat, budu rád, když tak učiní v komentářích. Autorem fotografií je Petr Heyda. Díky.

Další zástupce chorvatské fauny je saranče. Blížší určení se mně nepodařilo identifikovat. Různé druhy a v hojném počtu jsem potkával na každém kroku jak v travnatých porostech, tak na vyschlých skalnatých místech. Vyfotit saranče z takové blízky byl celkem problém. Jsou velmi plachá a při jakémkoliv pohybu v jejich blízkosti ihned všechny uskakují do bezpečnější vzdálenosti.

Posledním živočichem, kterého se nám podařilo ulovit v Jaderském moři, je krab. Po prohledání veškerých knih, co mám doma, a internetu, jsem kraba blíže nespecifikoval. Z vrchní strany byl celý obrostlý mořskou flórou. Ze spodní strany jsou vidět klepeta, tedy spíše klepítka, která jsou podstatně menší než u kraba pobřežního. I když měl možnost, svá klepeta na obranu nepoužil. Pokud by někdo kraba blíže identifikoval, může upřesnit v komentářích. Autorem fotografií je Petr Heyda. Díky. Pohled zespodu Pohled shora

Další z živočichů, které nám nabídla chorvatská příroda, je velmi hojná mnohonožka. Na fotografiích jsou dva různé kusy. Autorem fotografie je Petr Heyda. Díky.

Na méně frekventované chorvatské silnici jsme narazili na kobylku. Díky své velikosti a zabarvení jí nebylo možné přehlédnout. Tento druh kobylky je zajímavý tím, že byly v minulosti využívány domácími léčiteli na vesnicích k vykusování bradavic. Autorkou fotografií je Michaela Stavinohová. Díky.

Dalším nejčastějším námi nalézaným zástupcem hmyzu v Chorvatsku, jak jsem již zmiňoval v předešlém příspěvku, je brouk zlatohlávek zlatý. Pokud se někde nacházely miříkovité rostliny, vězte, že v jejich blízkosti byli i zlatohlávci. Na některých dokonce i více najednou. Jeden pěkný kousek mně přistál i na ruce.

Další úlovek v příspěvku také pochází z Chorvatska. Tentokráte se nejedná o mořského živočicha, ale o zástupce hmyzí říše. Jak můžete vidět na fotografiích, mám na mysli pavouka křižáka obecného. Spolu se zlatohlávkem zlatým, je křižák nejčastějším hmyzem, který jsme na svých procházkách nalézali. Téměř kdykoli byste nalezly místo, které by bylo vhodné pro křižákovu síť, jistě byste ho někde poblíže nalezly. V jejich sítích se nacházely různé úlovky, různých velikostí. Jak můžete vidět na jedné z následujících fotografií, pro křižáka není vůbec problém ulovit i takového brouka, jako je již zmiňovaný zlatohlávek. Autorem následujících fotografií je Petr Heyda. Díky.

Jedním z nejkrásnějších živočichů Chorvatského moře jsou hvězdice. Kamarádům se podařilo pod kameny nalézt dvě rudě červené. Jedna byla čtyřcípa a druhá pěticípá. Autorem fotografíi je Petr Heyda. Díky.

Velmi hojným živočichem na poloostrově Pelješac je krab. Na skalnatých pobřeží se to jimi jen hemží. Nalézt můžete malinkého kraba, ale také pěkně velkého obra. Jak silná klepeta může mít takový větší krab se přesvědčila má odvážná kamarádka. Po stisku nastaveného prstu klepetem ji ukáplo i pár kapek krve. Autorem fotografií je Petr Heyda. Díky

Jedním z živočichů, které se nám podařilo v podmořském světě ulovit, byla sépie. Při jejím lovení jsme se stali svědky způsobu bránění, který je u tohoto živočicha znám. Při ohrožení kolem sebe "plive" tmavou tekutinu, čímž kalí vodu, aby mohla lépe uprchnout. V moři jsme také několikrát nalezli sépiové kosti, které se vyvěšují ptákům do klícek, jako zdroj vápníku a na obrušování zobáku. Autorem fotografií je Petr Heyda. Díky. Sépie na souši Sépie po návratu do vody

Před týdnem jsem se vrátil z dovolené v Chorvatsku. Navštívili jsme téměř 1200 km vzdálené městečko Trpanj, které se nachází na poloostrově Pelješac úplně na jihu země. Celý týden nám přálo počasí a dovolenou jsme si plnými doušky užívali. Příroda byla překrásná a skýtala velké množství různých živočichů. Samozřejmě jsem se snažil pořizovat fotografie, a to jak hmyzu, tak mořského světa. Ty nejlepší jsem vybral a umístil sem. Přeji Vám, abyste se při pohledu na fotografie, alespoň na chvíli octli představami v Chorvatsku.

Další kamarádův krásný úlovek. Je jím brouk, který se svým zbarvením nápadně podobá vose. Žluté proužky slouží k odrazení případného nepřítele. Je velmi plachý a známý tím, že při odchycení začne vydávat vrzavé zvuky, které vytváří třením předohrudi a středohrudi. V některých literaturách je znám i jako tesařík kuloštítý. Autorem fotografií je Petr Heyda. Díky.

Kamarád mně zaslal fotografie střevlíka, na kterého narazil při sečení trávy. Krásný brouk mě zaskočil, protože jsem se s takovým střevlíkem ještě nesetkal. Naštěstí jedna z mých knih mou nevědomost vyřešila a rozšířila tak mé obzory. Za což děkuji i kamarádovi. Autorem fotografií je Petr Závodník. Díky.

Kamarád narazil, při slunné procházce lesem, na chrobáka. Už si zvykl, že pro mě má takové nálezy fotografovat a tak mám další pěkný příspěvek na blog. Tento brouk je znám tím, že vyhledává koňský trus, a pod ním vytváří v zemi hnízda. Trus nosí do vyhrabané chodbičky a vytváří z něj komůrku pro svého potomka. Ten je tak uvnitř výtvoru z trusu v bezpečí a zároveň mu slouží jako potrava. Někteří lidé ho pak kvůli této činnosti nazývají "hovniválem". Autorem fotografií je Petr Heyda. Díky.